.VČELÍ LÉKÁRNIČKA.

Historie 

Z literatury je známo, že propolis v různých formách používali lidé již v dávných dobách. Pro desinfikující a další léčebné vlastnosti byl propolis uznávanou přírodní léčivou látkou již u starých Egypťanů, Řeků, Římanů a dalších národů. Marcus Terentinus Varro napsal: "Látka, z níž včely v plném létě budují u vchodu do úlu ochranu, se nazývá propolis. Pod tímto názvem používají tuto látku také lékaři na masti a obklady, a proto je vzácnější než med". Římský historik Plinius se o něm zmiňuje ve svém díle: Historia naturális jako o léčebném prostředku. Slovo propolis se odvozuje z řeckých slov PRO ( pro obranu ) a POLIS ( město ). Propolis tedy znamená obranu města resp. úlu.

 

Ve starém Řecku a Římě

Další písemný doklad o propolisu z dob starověku pochází od významného řeckého filozofa Aristotela. Tento starověký polyhistor si zhotovil průsvitný úl, aby mohl studovat život včel ve včelstvu a získané poznatky následně aplikovat na sociální společenství lidí. Ale včely, podle jeho výpovědi, nechtěly odhalit svá skrytá tajemství, a proto pokryly průsvitnou stěnu úlu hmotou tmavé barvy, pravděpodobně propolisem.

 

Ve středověku

Slavný středověký lékař Ali Ibn Siná ( Avicena ) ve svém známém medicínském díle rozlišuje dva druhy vosku. Jeden definuje jako čistý vosk, z něhož jsou také stěny buněk plástů, druhý jako černý vosk. Označením "černý vosk" se jednoznačně myslí propolis, který, jak píše Avicena, "má tu vlastnost, že vytahuje hroty šípů a trny, protože zjemňuje pokožku, má mírně čistící účinek a silně ji změkčuje". 

Gruzínská lidová medicína používala v boji proti nemocem propolis a také některé masti s propolisem. Novorozencům se přikládal na pupek kousek propolisu. V gruzínských medicínských pojednáních z 12. - 15. století se velmi často hovoří o léčivé síle propolisu. Jako příklad můžeme uvést gruzínskou lékařskou knihu "KARABADINE", jejímž autorem byl Zaza Fanaskerteli - Ticišvili. Uvádí např. použití propolisu proti zápalům ústní dutiny a k ošetření zubního kazu. 

Také v Arábii se propolis používal při bolestech zubů, zubním kazu a při zánětech ústní dutiny. Propolis se jemně rozdrobil, smíchal s olivovým olejem a vzniklou kaší se potíraly dásně. 

 

V současnosti

Propolis se v léčitelství používá vnitřně i zevně, v závislosti na nemoci. Popularita propolisu se vysvětluje nejen tím, že ho znali a používali lidový léčitelé, vojenští felčaři a pod. , ale také tím, že ho používají samotní včelaři, kteří nejlépe mohou doporučit  jeho silné účinky. Propolis má skutečně široké použití. Používá se i ve veterinárním lékařství při léčení zemědělských zvířat, při technickém uplatnění (výroba laků), při natírání starožitného nábytku a hraček pro děti.

 

Nahoru ...... Včelí lékárnička